Fanziny
Digitalizované fanziny        Souvislosti        Seznam fanzinů        Obálky fanzinů        karel506@post.cz        Navštivte nás na Facebooku  
 
první strana předchozí strana na úvod fanzinu další strana poslední strana
Společnou prvotinou Jana Pelcmana /1956/ a Jiřího Trauba 
/1960/ je úsměvná parodická povídka Červený kyrysar aneb 
Antiutopická pohádka. Nápad se zrodil při "pálení čarodějnic", 
kdy se celá společnost bavila vyprávěním zkomolených pohádek. 
Původně byla povídka určena pro povídkové pásmo "Povídali ... 
a hráli", které mělo být předvedeno v DMD LITVÍNOV, nakonec 
bylo uvedeno úplně jinde. Zda zařadit tuto přepracovanou po-
hádku mezi SF je diskutovatelné téma. Záměrem autorů bylo 
pobavit čtenáře. A to se jim dokonale podařilo.


Jan Pelcman — Jiří Traub

        Červený kyrysar aneb Antiutopická pohádka

     Karkulka, o které vám budu vyprávět, nebyla už tou Kar-
kulkou, jak by si ji asi mnohý z vás představoval.
     Bylo to typické stvoření, platící daň civilizaci ato-
mového věku. Svoji vylysalou lebku kryla před deštěm a slun-
kem slušivou, vixlajvantovou rádiovkou, již přidržovala rexo-
vací guma, v té době již velmi vzácně se vyskytující staro-
žitnost. Na útlých ramínkách, z která by se nemusel stydět 
ani sám Frištenský, nosila nejraději sklolaminátový kožíšek, 
zdobený azbestovými prýmky. Proto ji také zlé jazyky přezdí-
valy Kyrysar. Na nohounic neměla. Jednou se totiž omylem zú-
častnila soutěže o nejkrásnější mužské nohy a zvítězila. Od 
té doby ukazovala svá hranatá  kolena při každé příležitos-
ti. Pro zvýraznění linie lýtek si na ně dokonce namalovala 
fermežovou barvou pruhované podkolenky Zvláště její levá noha 
o celých deset centimetrů slabší než pravá připomínala 
pak svým tvarem lešenářskou tyč.
     Příběh této luzné dívenky se odehrál před mnoha lety, 
ale dodnes je jako živý. Vyslechněte si jej.
     Jednoho dne se Karkulka vrátila domů na 146. ulici jako 
obvykle, vzala uhláky a šla vysypat plutoniový odpad do olo-
věných kontejnerů. Tu jí pomocí elektromagnetického pole za-
stoupila cestu matka. Pod slibem kyslíkové konzervy ji vlá-
kala do své pracovny. Karkulce se sice nechtělo, neboť znala 
průběhy rozhovorů s matkou prováděné býkovcem, ale elektro-
magnet vykonal své.
     "Milá Karkulko," řekla matka jedovatým hlasem, neboť 
toho času pracovala jako ochutnavačka ve výzkumném ústavu