výplod mého chorého mozku?=
     =To netrdím, ale můj názor tím nevyvracíš, proto-
že to, cos uvedl, je jenom projev jisté výstřednosti po-
zemšťanů. Všichni máme nějakou tu slabost.=
     =To je fakt,= souhlasil Morfad. =Ty taky.=
     Charaka přivřel oči.
     =Dost možná. Můžeš mě klidně zkritizovat, snesu to. 
Nejsem tak ješitný.=
     =Když na tom trváš, prosím. Máš svého oblíbence Ka-
shima, k jehož mínění vždy přihlédneš a všechno, co se od 
něj dovíš, považuješ za svatou pravdu. A přitom je to do-
cela obyčejný patolízal. Jenže ty sis tak zvykl na jeho 
pochlebování, že je to pro tebe jako narkotikum. Aniž si 
to uvědomuješ, Kashim tě vede kam chce, zrovna tak jako 
zde, na Zemi, pes člověka.=
     =To je nesmysl,= ohradil se Charaka. =Kashim na mě 
nemá žádný vliv .
     =Totéž si myslí tři miliardy pozemšťanů o svých 
psech. Vůbec je nenapadne, že by mohli být pod jejich 
vlivem. A přece je tomu tak, Kdyby tě na to upozornil 
Kashim, vsadím se, že bys na jeho slova dal.=
     Charaka se zamyslel a potom řekl: =Dobře, připusť-
me, že máš pravdu. Co mám tedy podle tebe dělat?=
     =Nebrat s sebou psy,= odpověděl bez rozmýšlení Mor-
fad.
     =To není tak jednoduché. Dobré vztahy s pozemšťany 
jsou pro nás životně důležité. Kdybychom jejich dar od-
mítli, urazili bychom je. Kromě toho je už stejně pozdě, 
máme psy na palubě. Musíme taky počítat s tím, že pozem-
šťané se budou dotazovat, jak se psům na naší planetě 
daří.=
     Morfad beznadějně pokrčil rameny.
     =Snažíš se sám sebe přesvědčit, že to nejde. Když 
budeme takhle hledat východisko, staneme se dobrovolně 
dalšími poddanými psí rasy. Kdyby bylo po mém, vyhodil 
bych je z lodi někdo v kosmu a hotovo!=
     Charaka se kysele usmál. Výraz jeho tváře dával jas-
ně najevo, že je rozhodnut skončit rozhovor.
     =Jenom jedna věc mi není jasná,= řekl. =Je-li tvá 
teorie pravdivá, Morfade, pak jsi nejchytřejším nepříte-
lem psů a oni, když jsou tak chytří, tě měli už dávno 
zlikvidovat .=
     Charaka otevřel dveře kajuty a ještě než přestoupil 
jejich práh, se obrátil k Morfadovi: =Ale jak vidím, jsi 
živ a zdráv.
     =Umím-li já číst jejich myšlenky, neznaméná to ješ-
tě, že je tomu také naopak,= vykřikl Morfad, ale Charaka 
ho už neslyšel.
     Morfad několikrát vzrušeně prošel kajutou, pak znovu 
usedl do křesla a pokračoval ve svých úvahách.
     Jak se uchránit před tím pokrytectvím a pochlebnict-
vím, které za staletí dosáhly takové dokonalosti, že se 
zdálo, že proti nim neexistuje obrana? Jak... Konečně, 
spásná myšlenka! Karanténa. Ano, karanténa pro psy na 
Pladaminu, opuštěné planetě plné pouští. A když se pozemšťané


                         -9-