/Ostoja, Boruň, Trepka, Zegalski, Chruszczewski/. Po vydání 
první knihy umlkali, často na dlouhá léta. Někteří z nich, 
i když se ukázaly i další knížky jejich pera, dodnes nezíska-
lizpět vnitřní rovnováhu.
     Zatímco potenciální konkurenti v potu tváře vydávali po 
jedné knize, šedesátá léta patřila k Lemovým nejplodnějším. 
Právě tehdy vznikly takové známé tituly jako Návrat z hvězd, 
Deník nalezený ve vaně, Knihy robotů, Solaris, Nepřemožitelný, 
Kyberiáda, Povídky o pilotu Pirxovi. Připustíme-li, že množ-
ství papíru, povolené v té době na tištění SF, bylo limitová-
no, je jasno, že jeden musel nepublikovat, aby mohl psát ten 
druhý. Mlčení konkurence tím zůstává v přímě úměrnosti s Le-
movou tvorbou - žádný další komentář není potřebný.
     Rok 1970, v němž vyšla Fantastika a futurologie, by měl 
být zaznamenán v historii polské SF jako jeden z nejčerněj-
ších. Fantastika a futurologie, která si vyhradila právo 
k vynášení definitivních soudů, si činí nárok na patent na 
rozum tak dalece, že předkládá k používání stručný algoritmus 
románu SF /jaká drzost!/ a na dlouho brzdí vstupu nových jmen 
na literární scénu. Nejen, že ze svého místa arbitra vnuco-
vala jejich tvorbě své požadavky /z nichž část byla tak šíle-
ně vysoká, že nebylo možné je dodržet/, ale k tomu ještě tvr-
dila, že většina toho, co vytvářejí, vůbec není SF.
     Nebylo náhodou, že další vlna významných debutů se obje-
vila teprve za deset let po té první. Tomu napomohl ještě je-
den důležitý a s Lemem spojený důvod.
     Nad každým spisovatelem SF visí Damoklův meč - nebezpečí, 
které těm, kteří o něm vědí, působí bezesné noce. Jednoho krás-
ného dne, jako když utne - a nápady je konec. Právě to se sta-
lo Lemovi. Po zhruba dvaceti knihách stanul tváří v tvář všed-
nímu životu. Měl však příliš málo odvahy, aby se k tomu čte-
nářům přiznal, a proto začal hledat inspiraci jinde - v ob-
lasti filozofie. Tazměna zájmů, demonstrovaná Pánovým hlasem, 
ale zejména Dokonalou prázdnotou, čtenáře zaskočila. Mnozí 
z nich teprve teď spatřili domnělou velikost člověka z vyso-
kého zámku u Krakova. A tak 30 let po Lemově debutu máme mož-
nost pozorovat modelovou situaci - co by se stalo, kdyby se 
byl Lem vůbec neobjevil? V praxi je nemožné vyhodit všechny 
jeho knižky z veřejných i soukromých knihoven, ale naštěstí 
zájem o ně den ze dne klesá. Vzpomínky na jasně zářící Lemo-
vu hvězdu jako následek mlčení blednou. Sám Lem, o čemž už 
málokdo ví, dodnes žije v Krakově. Před novou vlnou polské
                           - 9 -