|
růžových rtů se valila lavina slov za která by se nemusel
stydět pobuda z Londýnského předměstí.
- - - - -
Dorothy ovládl jakýsi divný pocit. Něco nebylo tak, jak
být mělo - ale nevěděla co. Jediné, co si uvědomovala, že je
to cosi souvisejícího s mužem. Jako nekuřačka nebyla schopna
rozpoznat příznaky nikotinového hladu v těle zdravého třice-
tiletého muže. Ničil ji nesesitelnými tlaky a proto se ve-
dené rozmluvy skoro neúčastnila. Chadná, klidná a ovládají-
cí se sěděla a snažila se uklidnit.
Na rozdíl od ní zmatený Irvin vypadal jako živé vtěle-
ní nevinnosti a bezradnosti. Jeho světlé vlasy byly v nepo-
řádku, samozřejmě uchvacujícím, velké oči barvy fialek, kte-
rým slzy dodávaly ještě více okouzlující lesk, chvějící se
rty - krása Dorothy Simone byla vždy založena na ochranném
instinktu, který v mužích vyvolával pocit bezradnosti.
V tu chvíli tento pohled uchvátil představitele Vedení
Telekomunikací Davida Wallece tak dalece, že měl chuť ji...
... ho... hm... Irvina obejmout a svými polibky zastavit
proud slz. Jediné, co ho zadrželo,bylo vědomí, že on a Irvin
Black bydleli jako děti ve stejném domě, dpolu si hráli, cho-
dili do stejné školy, spolu vstoupili do víru života za stu-
dentských let. Situace byla problematická a šíleně kompliko-
vaná. "No tak, Davide." tekl smutně Irvin. "Je lehké říci,
že toho velmi lituješ, ale co chceš dělat?"
"Nebojte se, slečno Si..., padon Irvine. Věř mi, že
Vedení Telekomu vám zaplatí odpovídající odškodné za tuto
velmi nepříjemnou příhodu."
"Na co mi bude odškodné. Já chci zpět své tělo. Jak se
jen budu moci takhle ukázat svým studentům?"
"Ale vypadáš přece výborně! Copak by ses nemohl s tou
situací smířit? Konec konců teď jsi velmi atraktivní žena.
Jsem si jist, že miliony by chtěly vyrůst v tak krásnou
bytost."
"Zapomínáš, že já jsem to nikdy nechtěl a nikdy jsem ne-
měl větší ambice než se stát úplně normálním mužem. A teď
nechci nic jiného než své tělo. Soudím, že slečna Simone tou-
ží také jen po tom, co jí patří."
"No, existují jisté problémy, ale okamžitě po oznámení
o vaší nehodě jsem navrhl naší výzkumné skupině, aby se tím-
to problémem začala zabývat. Je pravděpodobné, že za několik
měsíců dojdou ke správnému výsledku. Zatím nás nikdy nezklamali."
- 20 -
|