Začíná to být nedostatek nejenom jejich, ale i nás čtenářů, hlavně scifistů.


Pavel HURYCH    -    SCIENCE FICTION A NÁHODA

     O. Neff se na PARCONU 2 vyjádřil, že náhoda do SF nepatří, že pro ni ve vedec-
kofantastické literatuře není místo. Protože se domnívám, že toto tvrzení není zce-
la přesné, rád bych ho v následující úvaze uvedl na pravou míru.
     Náhoda do SF rozhodně patří, stejně jako patří do kteréhokoliv jiného žánru, 
protože je nedílnou součástí života. Vždyť zamyslíme-li se nad tím, musíme dospět k 
názoru, že téměř vše, co prožíváme ‚ je důsledkem náhody. Náhoda je vlastně už to, 
že existujeme. Je výsledkem nekonečné řady dílčích, spolu souvisejících náhod, je 
to vlastně zázrak.
     Co kdyby se nenarodil Isaac Newton, Einstein, J.Verne či H.G. Wells? Jak by asi 
vypadal svět, jak by se rozvíjela fantastika? To už teď nikdo není schopen říci. Mů-
žeme si to jen představovat psát o tom. Nic víc.
     Jasně chápeme, jakou úlohu hraje v našem životě a v životě celého lidstva náho-
da. Nemůžeme ji proto z SF v žádném případě vyloučit. Vždy bude muset autor něco pře-
nechat náhodě. Důležité ovšem je, jaká ta náhoda bude. Dosud jsem psal o náhodě, 
kterou můžeme označit jako náhodu pravděpodobnou. Člověk je na ni zvyklý, počítá s 
ní a vůbec ho nepřekvapuje. Většinou si ani neuvědomuje, že o náhodu jde. A právě 
tyto náhody nemůžeme z SF vyloučit, musí v ní nutně být.
     Na druhé straně však existují náhody nepravděpodobné, které v běžném životě oz-
načujeme jen jako náhody. člověk s nimi nepočítá, překvapují ho a dobře si je uvědo-
muje. Zatímco o pravděpodobných náhodách nemůžeme většinou říci, zda jsou dobré či 
špatné, o náhodách nepravděpodobných to vesměs víme. Máme pak buď smůlu nebo štěstí. 
Pochopitelně, že má každý raději to druhé. A tuto náhodu se musíme snažit v litera-
tuře ( nejen fantastické) omezit. Netvrdím, že by se tam štěstí nebo smůla neměly 
vyskytovat. Patří také k životu, ale měli bychom toho využívat s mírou. Pak díla 
nebudou ztrácet na věrohodnosti a přesvědčivosti.
     Snad jedině v pohádkách, popřípadě v humoristických pracích, by se mohly náhody 
objevit ve větší míře, ale i tady by se autoři měli řídit heslem: "Všeho moc škodí"!
     Rozhodně by se však na náhodě neměly stavět celé povídky, jak říká Ondřej Neff. 
Nedá se předpokládat, že by autor dokázal přesvědčit čtenáře o pravděpodobnosti ta-
kového příběhu. I kdy ‚ kdo ví, možná se i to občas někomu podaří.
     Co tedy říci zvěrem? Ondřej Neff měl v podstatě pravdu. Nepravděpodobné náho-
dy nemají ve SF mnoho místa, musíme však připustit, že se tam vyskytnout mohou.

OZNÁMENÍ:        Pro sběratele SF.

     Má-li někdo zájem získat výstřižky o SF (od dubna 1983), informujte se v 
Klubu. Máme objednané heslo SF všeobecně, avšak od 1.1.1984 budeme odebírat pouze 
SF povídky. Ročně se platí cca. 200 Kčs a přichází kolem 300 povídek z celé ČSSR.
                                      - 7 -