Fanziny
Digitalizované fanziny        Souvislosti        Seznam fanzinů        Obálky fanzinů        karel506@post.cz        Navštivte nás na Facebooku  
 
první strana předchozí strana na úvod fanzinu další strana poslední strana
R A F A L   A .   Z I E M K I E W I C Z
L  O  U  K  A           /Ląka/

     Tráva prohřátá sluncem vydávala jedinou svého druhu vů-
ni, takovou, jakou je možno ucítit jen jednou v roce. Vůni 
léta. Všechny parky a louky byly obsazeny opálenými, rozkři-
čenými dětmi, které se honily, házely míčem nebo gumovými 
pavouky. Celé náměstíčko u Rodisno street bylo plné jejich 
křiku a smíchu.
     Sedmiletý Jim seděl stranou na lavičce ve stínu rozlo-
žitého kaštanu. Seděl a smutným pohledem sledoval své vrstev-
níky a jejich žluto-červený míč, který každou chvíli vylétl 
nad keře. Jimova vychovatelka seděla opodál. Již řadu minut 
byla pohroužena do jakéhosi levného románku s barevnou obál-
kou tak hluboce, že na Jima i na celý svět zapomněla.
     Míč opět vzlétl vzhůru provázen dětským smíchem, ozý-
vajícím se za keři. Tentokrát ovšem nespadl tam, kam měl, 
ale dolétl téměř až k nohám Jima.
     Jim měl velkou chuť zvednout se z lavičky a míč odho-
dit. Koutkem oka pohlédl na vychovatelku: četla. Sklouzl ze 
dřevěného sedátka a vzal míč do rukou.
     "Hej, hubeňoure! Dej to sem!" zpoza keřů vyšel blonďa-
tý chlapec v krátkých kalhotkách.
     Jim se na něj podíval s nenávistí. Stále držel míč v 
rukou.
     "Slyšíš, chcípáku? Hoď ho!" pomohl blonďatému druhý 
chlapec. Za ním stálo několik dalších dětí.
     Jim položil míč na trávu, o několik kroků ustoupil a ce-
lou silou do něj kopnul. Letěl kamsi na stranu, otáčel se ko-
lem vlastní osy a poskakoval po zemi.
     Blonďáček se začal smát.
     "Chudinka, chudinka!" křičel a popadal se za břicho. 
"Ani do míče neumí kopnout!"
     Jim se otočil a šel ke své lavičce. Náhle ucítil silný 
úder do zad, až padl na kolena. Otočil se.
     Blonďáček právě přibehl, zručně chytil míč, který se od-
razil od Jimových zad. Hodil znovu a - bum - tentokrát trefil 
Jima přímo do nosu. Děti se smály.
     Jimovi se začaly po tvářích kutálet slzy. Zvedl se a se 
sevřenými pěstmi se vrhl na blonďáčka.
     "Hubeňour mě honí, hubeňour mě honí!" křičel chlapec 
a strouhal mu mrkvičku.
                           - 11 -