|
Bylo by však příliš pohodlné odpovědět tímto způsobem.
Určitě zde velkou roli hrál fakt, že sci-fi není v učebních
osnovách. Z hodin literatury zněme J. Arbese, K. Čapka,
A. Tolstého. To je přibližně všechno.
A tak se informace o fantastické literatuře musí prac-
ně "dolovat" z mnoha knih. Nikdo nepřijde a nepředloží před n
nás učebnici o sci-fi. O to je práce zajímavější a přitaž-
livější.
Lidé odsuzující sci-fi se vyznačují především tím,
že z této literatury skoro nic nečetli. Neměli dost chuti
/nebo trpělivosti/ vyhledat mezi spoustou průměrných a pod-
průměrných výtvorů díla vynikající, která by je přesvěd-
čila o užitečnosti a hodnotách tohoto žánru, Když vynechám
bezmyšlenkovité výplody některých autorů, tak sci-fi veli-
ce často podněcuje k zamyšlení nad problémy, které se mohou
stát /některé se už staly/ pro nás nebo naše potomky velmi
aktuální: energetická krize, světová jaderná válka, vliv
techniky na člověka, vztah člověka k jinému cizímu rozumu...
Snad právě tím si sci-fi udržela a udržuje náš zájem.
Touha poznat různé alternativy budoucnosti, vzdálené světy,
nové zákony vesmíru je dost rozšířená. Proto jsem doufal,
že nebude příliš velký problém založit kroužek z pionýrů
některé ZDŠ.
V září 1980 vznikl v ZDŠ na Husově třídě první zájmo-
vý sci-fi kroužek. Tato věta zní honosně, ale skutečnost
byla málo radostná, realizátoři náboru se bohužel snažili
vyřešit nedostatek oddílů tím způsobem, že do kroužku
"naverbovali" z jedné jediné třídy dvacet lidí. Děti do-
staly možnost zúčastnit se schůzek, ohodnotit situaci a
sami se rozhodnout, zda jim kroužek vyhovuje. Byly pro-
blémy s rozdílným rozvrhem a dost dlouhou dobu jsme se ne-
měli kde scházet. Proto považuji za dost velký úspěch,
když po dvouleté činnosti zůstalo v kroužku šest opravdu
zapálených dětí.
Co jsme celé ty dva roky dělali? V krátkosti lze ří-
ci toto: probrali základy astronomie, četli povídky, na(še)
|