cesty nalézt bez pomoci svého jediného spolupracovníka. Set-
kává se s mnoha pozoruhodnými jevy, ale nic z nich nedovede 
vydedukovat. Po jedné nešťastné události zůstává, sám. Při 
cestě zpět k Osadě se náhodou setkává s obyvateli Osady č.2, 
roztroušenými v lesích po zemljankách a podzemních kata-
kombách.
     Od táto chvíle má čtenář poprvé možnost nahlédnout do 
zákulisí vnějšího odboje a postupně se seznámit i s jeho 
přívrženci v Osadě. Odboj ale není jednotný. Vyskytují se 
v něm sekty vyznávající velice odlišné teorie. Nejrozumněj-
ší se progresorovi /jehož očima se na celou knihu díváme/, 
jeví přívrženci Elmova učení. Ti také -a s nimi ještě ne-
mnozí — projevili později zdrženlivost v živelné revoluci, 
která se nakonec ukázala pouze jakýmsi ventilem přetopené-
ho kotle, který byl ovládán kýmsi neznámým. Situace se zno-
vu zauzluje o to víc, když se zjistí, že čtyřicet procent 
produkce Osady záhadně mizí ve skladech a že z odboje s tím 
nikdo nemá nic společného.

     Kniha Rona Kelfnera Ráj na Taranomu stojí za přečtení. 
Přináší mnoho témat k zamyšlení a k diskusím. Je velká ško-
da, že tato kniha vyšla jen v malém nákladě /20 000 kusů/ 
a že byla okamžitě rozebrána. Velké části fanoušků sci-fi 
tím zůstala jistě utajena. Proto jsem si ji vybral a tak 
podrobně se jí zabýval.