Kdysi dávno byli členové klubu pobídnuti k sepsání re-
cenze na knihu, kterou četli, či kterou právě čtou. Bohužel 
musíme s politováním konstatovat, že doposud se na redakčním 
stole objevila recenze jedna, externího člena Jiřího Karbu-
sického.
Vyvstává nám otázka — Nemá náš časopis příliš málo přispěva-
telů? Externí Členové zemdleli a zprávy o jejich činnosti 
může redakce považovat za úplné vzácnosti, které k ní občas 
jako vlaštovičky s jarem přilétnou. A co vy, ostatní???




Recenze — Jiří Karbusický

RÁJ NA TARANOMU
autor RON KELFNER
Praha 1981, I. vydání, edice Metronom

     Nejprve malé seznámení s dějem:
Autor románu, Ron Kelfner, planetu Taranom zalidnil pouze 
několika tisíci obyvateli. Tím, že nečekaně ztratili spoje-
ní se Zemí, jim dal možnost vytvořit si takové společenské 
zřízení, jaké si sami zvolí. Situace nebyla jednoduché: ne-
byli schopni zabezpečit výrobu v potřebném rozsahu a sor-
timentu, všude kolem sebe měli neznámou a nepřátelskou 
přírodu a navíc tu byl problém neméně společensky důležitý-
velký, nedostatek žen. Nelze se proto divit, že počáteční 
nadšení brzy ochladlo a že nastoupil, sice schovaný za hu-
manistickými hesly, ale přesto nepopíratelný vojenský re-
žim.
     Kniha začíná na naše poměry nezvykle. V úvodu je hned 
v prvních řádcích zdůrazněno, že kniha nebyla původně ur-
čena lidem. Vysvětluji si to tím,  že Ron Kelfner potřebo-
val na Taranomu postavu, která by se mohla nepozorovatelně 
a rychle přemisťovat z místa na místo. Tyto podmínky mohl 
splňovat pouze mimozemský progresor, zabývající se zkou(máním)