|
24
Jen jeden člověk tušil pravdu – doktor Karel Náhlovský
Hned toho rána, když se nalezly pozůstatky doktora Nahodila
pod okny chirurgického pavilonu, sebral v jeho rozházeném pokoji
deník, pročetl jej a spálil. Tušil sice, co se stalo, ale nemohl
ovšem vědět, že to, co zastavilo ruku doktora Nahodila za slovem
"číhají", byl zvuk. Prosté zaklepání na dveře. Řekl: "Dál," a to
bylo jeho poslední slovo. V temném rámu otevřených dveří totiž
stáli dva muži a jedna žena.
Proces s doktorem Náhlovským vzbudil svého času velkou pozor-
nost a rozbouřil značně veřejné mínění tady i v cizině. Nakonec
byl odsouzen na doživotí za úmyslnou a dokonanou vraždu tří bez-
nadějně nemocných.
Mnohým se ten rozsudek zdál mírný, jiní však souhlasili s výro-
kem soudu, který hovořil o vraždě z milosti — euthanazii.
Ale že to nebyla vražda z milosti, to věděl jenom Karel sám . .
- - - - - - - - - - - - - - - -
|